O kočky z ulice se starám už 10 let. Sama jich mám doma 11, ač to nebylo v plánu, a v průběhu let jich bylo i více. Čím déle jsem se s nimi sžívala a pozorovala zoufalé snahy dobrovolníků i spolků a vytrvalé odmítání pomoci ze strany politiků a obcí či měst, tím více ve mně zrálo přesvědčení, že je s tím třeba něco udělat. 

Loni na podzim, po volbách do místních samospráv jsem se vypravila do okresního města Česká Lípa na jednání s novým místostarostou Jakubem Menclem a následně i s paní starostkou Jitkou Volfovou kvůli nedalekému kočičímu „koncentráku“ a zároveň otevřela téma nutnosti kastrací opuštěných koček v ulicích města. Jednání a řešení se táhla do jara, ale povedlo se a Česká Lípa má nasmlouvaný nový útulek a kastrační program pro kočky.

Nezůstala jsem spát na vavřínech a obrátila se o stupeň výše na krajského radního pro životní prostředí pana Václava Židka. Vysvětlila mu situaci a vesměs negativní přístup obcí k tomuto problému a našli jsme společnou řeč.

Mezitím jsem se už dala do řeči s politiky ve vyšších funkcích a zjišťovala možnosti dalšího postupu, přímo ke státnímu kastračnímu programu. 

Hledala jsem podklady, zákony, jejich výklady a snažila se prokousat právní mluvou. Naštěstí mě můj muž ve všem ochotně podporuje a mám s kým věci probrat. Vedla jsem diskuzi s lidmi, spolky, útulky, sbírala informace a také nám pomohlo dění v zahraničí. Schválení nových přísnějších zákonů ve Španělsku a následně i v Dolním Sasku.

Samozřejmě nebylo možné, abych vše zvládla úplně sama, postupem času se objevila spousta různých pomocníků, kterým na změnách v zákonech záleží. Nemůžu vyjmenovat úplně všechny, ale myslím na ně a všem moc děkuji. Především spolku Zvířecí ombudsman, který mne podporuje už víc než rok.

Nyní je petice na světě a sbíráme podpisy.

ze dne 31. 10. 2023 dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ve znění pozdějších předpisů, požadující prosazení změny legislativy, která zajistí právní ochranu kočky domácí (Felis catus) v úrovni běžné v ostatních vyspělých státech EU.

Adresovaná: Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Ministerstvu zemědělství ČR, Ministerstvu životního prostředí ČR, Státní veterinární správě, Svazu měst a obcí ČR, Asociaci krajů.

„Není dne bez volajícího, který prosí o příjem koťat s mámou, koťat bez mámy, nemocných koček atd. Je to opravdu frustrující, nemůžeme pomoci všem. Co mě vážně štve, jsou kecy o tom, jak do toho nikomu nic není, když nekastrují. Kočky jsou brutálně přemnožený, decimují volně žijící živočichy a samy trpí, a dokud nebude zákonem dáno, že se mají kastrovat, tak to je fakt neverending story.“ Fr. Zverková  Šance zvířatům. (Jedna z mnoha, za všechny.)

Stovky, možná tisíce dobrovolníků po celé republice denně hasí šířící se „požár“ - kalamitu opuštěných, přemnožených koček po celé ČR. Na úkor svého volného času i rodiny se snaží zmírnit utrpení zvířat, která jiný „člověk“ vyhodil na ulici a současně ochránit veřejný prostor před koloniemi zdivočelých koček krmením, vlastním odchytem a kastracemi na vlastní náklady.

Obce (až na výjimky) zavírají oči, politici dělají, že problém neexistuje nebo že to není nic akutního (i když už od roku 2019 existuje na toto téma studie Parlamentního institutu PSP ČR – viz. Použité zdroje), nezodpovědní majitelé množí a dobrovolníci to řeší za všechny z nich. Denně voláme po změně zákonů.  Zákonů, které jsou v současné úpravě „PRO KOČKU“ v plném významu tohoto lidového rčení.  

A proto:

My, níže podepsaní občané, tímto vyjadřujeme požadavek na změnu stávající právní úpravy, která dle našeho názoru nevytváří dostatečnou právní ochranu koček před jejich týráním, ani dalšími formami jejich strádání bez ohledu na to, zda je fyzické či psychické povahy, nezajišťuje ochranu volně žijících živočichů před koloniemi zdivočelých opuštěných koček. Naše požadavky opíráme nejen o naše vlastní zkušenosti s problematikou kočky domácí, ale zejména o zkušenosti mnohých neziskových organizací, které se zabývají pomocí týraným, opuštěným, nebo toulavým kočkám. ŽÁDÁME PROTO O PROSAZENÍ NÁSLEDUJÍCÍCH ZMĚN:

1)    vytvoření centrální evidence koček na státní úrovni společně s centrální evidencí psů

2)    prosazení povinné, trvalé identifikace veškerých koček prostřednictvím aplikace mikročipu a jeho následné registrace do centrální evidence koček.

3)    uzákonění povinné kastrace veškerých volně žijících i venku i ve vnitřních prostorech s přístupem ven chovaných koček i divokých v koloniích, vyjma jedinců určených k registrovanému chovu. Tato povinnost se musí týkat všech odpovědných orgánů, institucí, samosprávných celků, osob, majitelů i útulků. Kastrace by prováděli veterináři současně s aplikací identifikačního čipu a zavedením kočky do centrální evidence.  

4)    povinné registrace majitelů koček, kteří chovají 3 a více koček samičího pohlaví starších 5-ti měsíců  

5)    vytvoření státního dotačního programu na úhradu kastrací pro obce (Španělsko: DSA/1352/2022)

6)    Stanovení zákonné povinnosti obcí a měst k odchytu toulavých i opuštěných koček (ve spolupráci se spolky, veterinárními lékaři a útulky) a k úhradě kastrace a nutné veterinární péče včetně pobytu v útulku nebo hospitalizace u veterináře, a to i u koček vypouštěných zpět na místo jejich odchytu. Stát ani obce a města se nesmí zříkat povinnosti se postarat o nalezená zvířata, ať už opuštěná nebo toulavá.

Podpisový arch k vytištění: Podpisový_arch_Zákony_pro_kočku – Disk Google   

Důvody pro přijetí navrhovaných změn jsou následující:

1)   V Evropské Unii i v České republice nyní vyvstává stále naléhavější potřeba řešit vzrůstající populaci toulavých zvířat, zejména koček a regulovat nelegální množení zvířat, především psů. Útulky v Evropě jsou plné zvířat, o která se nikdo nechce starat, a v členských státech se nachází podle odhadu 100 milionů volně se potulujících psů a dvojnásobný počet koček. Podle některých údajů musí v současné době v České republice útulky přijmout každoročně 35 000 koček, z toho cca 1,5 % bylo původně chováno v domácnostech (údaje k 03/2019). Zbytek se rodí z nekontrolovaného množení koček na ulici. Z pohledu ochrany přírody je kočka domácí na základě detailního vědeckého výzkumu dnes v rámci domestikovaných a člověkem chovaných zvířat pokládána za jednu z největších hrozeb pro biodiversitu a efektivním řešením tohoto problému je (i dle ornitologů) zavedení povinné sterilizace koček, které nejsou určeny k cílenému chovu.

2)          Většina majitelů domácích zvířat si neuvědomuje, že opuštěním, odložením, vyhnáním nebo dokonce svévolným usmrcením svého zvířete se dopouští porušení aktuálně platného Zákona č. 246/1992 Sb.: §4: „(1) Za týrání se považuje: p) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení“ (týká se hlavně zbavování se nechtěných koťat), „t) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat“, §5: „(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře“ a §6: „Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.“

3)          Z průzkumu provedenému K. Dvořákovou v r. 2023 mezi 279 poskytovateli péče o opuštěné a toulavé kočky v ČR jasně vyplývá, že trend počtu opuštěných koček je stoupající. Provozovatelé záchranných zařízení se shodují, že k snížení počtu opuštěných koček by jednoznačně přispěla zákonem stanovená povinnost kastrovat kočky bez průkazu původu, zákonem stanovená povinnost součinnosti ze strany obcí a měst a přísná kontrola inzerce koček bez průkazu původu (daruji koťátko do dobrých rukou). Také vyšší finanční angažovanost státu, krajů, měst a obcí v této otázce by mnohé usnadnila. Dotazovaných 279 subjektů vydalo v roce 2022, převážně ze soukromých zdrojů, na činnosti spojené s péčí o opuštěná a toulavá zvířata okolo 80 milionů Kč, a to zdaleka nemají finanční potřeby pokryté optimálně. Např. Španělsko řeší financování kastrací a regulace počtu kočičích kolonií dotacemi ze státního rozpočtu pro obce a města, protože si uvědomují rizika neustále rostoucích počtů koček ve veřejném prostoru.   

4)          Novela zákona o ochraně zvířat z r. 2022 (246/1992 verze 26 a i budoucí znění 27), ačkoliv si klade za cíl boj s množírnami zvířat psů a koček, jak je uvedeno v §7a čl. (1) se úpravy registrace či kastrace koček vůbec nedotýká. Koček se týká pouze čl. (1), (7), (8) a (9), ty ale řeší jen podmínky porodu a předávání koťat a obecné podmínky chovu. Problém přemnožení koček, který je třeba co nejrychleji systémově řešit vůbec neřeší. Tato novela podpořila pouze evidenci a čipování psů, avšak v případě chovu koček nepřináší oproti stávajícímu stavu žádnou změnu. Nezavádí povinnost čipovat a registrovat ani nově narozené kočky ani provádět kastraci u těch, které nejsou určeny pro chov. Neexistence registru a povinnosti kastrace koček neurčených pro chov do určitého věku života umožní jednak další rozmnožování volně žijících koček, zejména ale existenci nelegálních množíren, jejichž potlačení má být primárním cílem § 7a návrhu zákona. Tato novela tedy ve skutečnosti může pomoci řešit jen problém množení psů, ale v žádném případě ne koček. Přitom koček se rodí nesrovnatelně více a problém ve městech a obcích nezpůsobují kolonie toulavých psů, ale toulavých koček. Je to nepochopitelný krok zákonodárce. Přitom cílem evropské strategie v oblasti populací koček a psů je regulace vzrůstajícího enormního množství jedinců, kteří se stávají bezprizorními anebo jsou předmětem nelegálního obchodu a jsou také šiřiteli infekčních onemocnění. Jednotlivé členské státy již přistupují nebo mají zavedenu centrální evidenci a registraci psů a koček (nerozdílně) a mnohé z nich už přijaly i legislativní strategii sterilizace a kastrace (např. Španělsko, Dolní Sasko, Belgie, Rakousko).   Jak uvádí studie Francouzské společnosti pro ochranu zvířat (SPA), francouzští vědci prokázali, že sterilizace a kastrace koček se jeví jako nejúčinnější řešení, a to jak z hlediska zdravotního stavu zvířete, tak z hlediska finančních nákladů. Kromě nekontrolovaného množení, sterilizace předchází také tvorbě nádorů a brání šíření infekčních onemocnění a virů. Nesterilizované kočky se rozmnožují exponenciálně (pár koček může mít až 4 000 potomků za 4 roky) a tato nekontrolovaná proliferace koček má nepříznivé důsledky. Náklady na řešení vzrůstající populace, náklady na následnou péči o jejich zdravotní stav či náklady na utracení jednoznačně převyšují náklady jednorázové kastrace.

5)         Velké množství koček také každoročně zbytečně zahyne zastřelením členy mysliveckých sdružení: Data z Veřejné databáze ČSÚ (pouze přiznané kusy)      

  Usmrcení dalších živočichů                                                    Měřicí jednotka: kus                                                                                             

Území:   Česká republika               Druh živočicha   Toulavá kočka

                     2015      2016      2017      2018      2019      2020   2021      2022                             

                   12 880   12 161   11 208   11 450   11 098     9 939     8 201   7 710              

Kód: LES035/8              [1] usmrcení od 1.1.2022                       Český statistický úřad, Veřejná databáze      Podmínky užívání dat ČSÚ             

Použité zdroje: Vybraná témata č. 03/2019 (září 2019), Preventivní opatření proti přemnožení koček, ochrana koček a psů před nelegálním množením, autor: Zuzana Kodatová Parlamentní institut PSP ČR http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=3

Vyjádření k problematice nakládání s toulavými, opuštěnými nebo zdivočelými kočkami, autor: JUDr. Jana Traplová Ministerstvo zemědělství, Odbor živočišných komodit a ochrany zvířat

Soukromý průzkum mezi poskytovateli péče o opuštěné a toulavé kočky v ČR (srpen 2023), autor: Kamila Dvořáková, Petra Podařilová

Loni na podzim, po volbách do místních samospráv jsem se vypravila do okresního města Česká Lípa na jednání s novým místostarostou Jakubem Menclem a následně i s paní starostkou Jitkou Volfovou kvůli nedalekému kočičímu „koncentráku“ a zároveň otevřela téma nutnosti kastrací opuštěných koček v ulicích města. Jednání a řešení se táhla do jara, ale povedlo se a Česká Lípa má nasmlouvaný nový útulek a kastrační program pro kočky.

Nezůstala jsem spát na vavřínech a obrátila se o stupeň výše na krajského radního pro životní prostředí pana Václava Židka. Vysvětlila mu situaci a vesměs negativní přístup obcí k tomuto problému a našli jsme společnou řeč.

Mezitím jsem se už dala do řeči s politiky ve vyšších funkcích a zjišťovala možnosti dalšího postupu, přímo ke státnímu kastračnímu programu. 

Hledala jsem podklady, zákony, jejich výklady a snažila se prokousat právní mluvou. Naštěstí mě můj muž ve všem ochotně podporuje a mám s kým věci probrat. Vedla jsem diskuzi s lidmi, spolky, útulky, sbírala informace a také nám pomohlo dění v zahraničí. Schválení nových přísnějších zákonů ve Španělsku a následně i v Dolním Sasku.

Samozřejmě nebylo možné, abych vše zvládla úplně sama, postupem času se objevila spousta různých pomocníků, kterým na změnách v zákonech záleží. Nemůžu vyjmenovat úplně všechny, ale myslím na ně a všem moc děkuji. Především spolku Zvířecí ombudsman, který mne podporuje už víc než rok.

Nyní je petice na světě a sbíráme podpisy.